Housle František Špidlen
- [28.11. 2025]Smazat/ Upravit/ Topovat


















Housle značené "Špidlen, Moskva"
Délka těla 365 mm
Šířka těla v nejužší základně 110 mm
Výška lubů 30 mm
Celková délka nástroje 590 mm
Zkontrolováno panem Vávrou z Prahy před několika lety
+ struny, struník a kobylka od Vávry
+ pouzdro
Zakladatel nejlepší houslařské rodiny v Čechách. Vypracoval se na nejlepšího houslaře konce carského Ruska. Poté se vrátil do Prahy. Podle knihy Umění houslařů od Františka Šrámka a Vladimíra Pilaře jsou housle z jeho ruské kariéry jeho zlatým obdobím a na houslích se z tohoto období nedochovaly žádné štítky. Pracoval převážně s modely Stradivari a Guarneri. Vybrané materiály a bohatě barevný lak.
- - -
Životopis Františka Špidlena:
Narodil se v roce 1867 ve Sklenařicích, malé vesnici v Krkonoších. Jeho otec byl zemědělec. Houslařskému řemeslu se vyučil v dílně svého švagra Františka Víťáka a později u Josefa Čermáka v Českém Šumburku. V roce 1886 na pozvání svého krajana Jindřicha Jindřiška odjel do Kyjeva, aby vedl oddělení hudebních nástrojů v jeho obchodním domě. V roce 1889 se musel vrátit do Čech kvůli vojenské službě; byl umístěn v Terezíně a zapojil se do vojenské hudební scény. Poté se v roce 1892 vrátil do Kyjeva, aby pracoval pro Jindřiška. V roce 1895 již pracoval samostatně a také se oženil s českou dívkou Annou, rozenou Lorencovou. Měli čtyři děti: Otakara (*1896), Marii (*1898), Václava (*1900) a Josefa (*1902).
Postupem času si získal pověst předního houslaře v Rusku, o čemž svědčí i naléhání českých profesorů Ševčíka a Hřimalského a Českého kvarteta, aby se ucházel o místo houslaře na Císařské akademii v Moskvě, které i vyhrál. S rodinou se přestěhoval do Moskvy, kde strávil nejlepší a nejproduktivnější léta svého života.
Stejně jako mnoho lidí z Krkonoš trpěl i František Špidlen bronchitidou. Moskevské klima jeho zdraví neprospívalo, a tak se na radu řady lékařů vrátil do Čech. Svou dílnu přenechal Jindřichu Vítčkovi, synovi Františka Vítčka, kterého si předtím ze Sklenařic pozval do Ruska, aby k němu pracoval. Koupil si dům v Pokraticích u Litoměřic a jeho zdraví se zlepšilo. V té době pracoval v Praze houslař K. B. Dvořák, kvůli čemuž Špidlen jako neznámý houslař nemohl etablovat své řemeslo. Dvořák však roku 1909 zemřel a František se rozhodl otevřít obchod v Praze v Křižovnické ulici u Akademie. I zde si brzy získal všeobecný respekt.
Po Annině smrti v roce 1913 se oženil s rodačkou ze Sklenařic Marií, rozenou Slavíkovou, a měl dalšího syna Františka. František Špidlen starší však o rok později, 16. února 1916, zemřel.
Délka těla 365 mm
Šířka těla v nejužší základně 110 mm
Výška lubů 30 mm
Celková délka nástroje 590 mm
Zkontrolováno panem Vávrou z Prahy před několika lety
+ struny, struník a kobylka od Vávry
+ pouzdro
Zakladatel nejlepší houslařské rodiny v Čechách. Vypracoval se na nejlepšího houslaře konce carského Ruska. Poté se vrátil do Prahy. Podle knihy Umění houslařů od Františka Šrámka a Vladimíra Pilaře jsou housle z jeho ruské kariéry jeho zlatým obdobím a na houslích se z tohoto období nedochovaly žádné štítky. Pracoval převážně s modely Stradivari a Guarneri. Vybrané materiály a bohatě barevný lak.
- - -
Životopis Františka Špidlena:
Narodil se v roce 1867 ve Sklenařicích, malé vesnici v Krkonoších. Jeho otec byl zemědělec. Houslařskému řemeslu se vyučil v dílně svého švagra Františka Víťáka a později u Josefa Čermáka v Českém Šumburku. V roce 1886 na pozvání svého krajana Jindřicha Jindřiška odjel do Kyjeva, aby vedl oddělení hudebních nástrojů v jeho obchodním domě. V roce 1889 se musel vrátit do Čech kvůli vojenské službě; byl umístěn v Terezíně a zapojil se do vojenské hudební scény. Poté se v roce 1892 vrátil do Kyjeva, aby pracoval pro Jindřiška. V roce 1895 již pracoval samostatně a také se oženil s českou dívkou Annou, rozenou Lorencovou. Měli čtyři děti: Otakara (*1896), Marii (*1898), Václava (*1900) a Josefa (*1902).
Postupem času si získal pověst předního houslaře v Rusku, o čemž svědčí i naléhání českých profesorů Ševčíka a Hřimalského a Českého kvarteta, aby se ucházel o místo houslaře na Císařské akademii v Moskvě, které i vyhrál. S rodinou se přestěhoval do Moskvy, kde strávil nejlepší a nejproduktivnější léta svého života.
Stejně jako mnoho lidí z Krkonoš trpěl i František Špidlen bronchitidou. Moskevské klima jeho zdraví neprospívalo, a tak se na radu řady lékařů vrátil do Čech. Svou dílnu přenechal Jindřichu Vítčkovi, synovi Františka Vítčka, kterého si předtím ze Sklenařic pozval do Ruska, aby k němu pracoval. Koupil si dům v Pokraticích u Litoměřic a jeho zdraví se zlepšilo. V té době pracoval v Praze houslař K. B. Dvořák, kvůli čemuž Špidlen jako neznámý houslař nemohl etablovat své řemeslo. Dvořák však roku 1909 zemřel a František se rozhodl otevřít obchod v Praze v Křižovnické ulici u Akademie. I zde si brzy získal všeobecný respekt.
Po Annině smrti v roce 1913 se oženil s rodačkou ze Sklenařic Marií, rozenou Slavíkovou, a měl dalšího syna Františka. František Špidlen starší však o rok později, 16. února 1916, zemřel.
|
| |||||||||||||||||||||||||||||||
Kontaktovat inzerenta emailem
Kontaktovat emailem může pouze ověřený uživatel.
Ověření je zdarma.
Vaše telefonní číslo *
Kontaktovat emailem může pouze ověřený uživatel.
Ověření je zdarma.
Vaše telefonní číslo *