Málo pohody v čechách jižních,málo reggae v srdcích bližních

Více slunce by to chtělo, více vitaminu D, smíchu, skutečných přátel, laskavých rán a večerů, a hlavně upřímnosti-když mě něco u někoho sejří, tak mu to chci říct beze strachu, že se urazí, totéž očekávám-nikdo nejsme dokonalý, a rád si to poslechnu, to mě právě zdokonaluje. A takovou bych chtěl posílat do světa i hudbu. Upřímnou. Není to jen o reggae, i když ho osobně považuji za houpavý základ vesmíru, kolébavkou mezi něčím a jeho opakem, rovnováhou. Takové se snažím i psát texty. A takové i hledám spřízněné tvory. Není to o počtu zkoušek za týden, je to o tom, aby každá jedna zkouška zůstala navždy v naší paměti, protože prostě stála za to, pak nemám problém hrát i pro širší lidstvo, protože teprve pak to má smysl. Kdopak se v tom našel?